Pokud hledáte opravdu autenticky vyhlížející a téměř původní rozhlednu s výhledem na moravskoslezské Beskydy, pak by vám rozhodně neměla uniknout Jurkovičova rozhledna. I když vznikla teprve v roce 2012, byly ve hře staré návrhy i moderní technologie, takže opravdu vypadá jako něco, co bylo postaveno nejméně v minulém století.
A i když budete muset před báječným rozhledem po okolí trochu potrápit svou fyzičku a vystoupat až do výšky něco málo pod 31 metrů, tato rozhledna je rozhodně místem, které stojí za to.
Obsah
O rozhledně
Abyste mohli obdivovat nádhernou krajinu moravskoslezských Beskyd jako z ptačí perspektivy, jen stěží byste pro tento účel našli lepší místo. A i když musíte překonat desítky schodů a strach z výšek, finální výhled rozhodně bude stát za to. Paradoxem však je, že ještě poměrně nedávno si museli nechat milovníci výšek a nadšenci do dechberoucích výhledů nechat o něčem podobném jenom zdát.
Byla postavena po 116 letech
Architekt Dušan Jurkovič totiž rozhlednu navrhl již v roce 1896, ovšem stavba nakonec nebyla realizována a na plány se zapomnělo. Tedy skoro. Celého projektu se totiž mnohem později ujal zapálený architekt Antonín Závada, který se jako jeden z mála dosud specializuje na lidovou architekturu. Vzal si k ruce návrhy z roku 1896 a mírně je vylepšil. To proto, aby v maximální míře odpovídaly dnešním požadavkům na bezpečnost. To však byl poslední zásah, který provedl.
Rozhlednu hostí Rožnov pod Radhoštěm
Při stavbě totiž použil tradiční technologie a i jinak se inspiroval duchem Dušana Jurkoviče. Jurkovičova rozhledna vyrostla na Karlově kopci u Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a oficiálně byla otevřena v roce 2012. Na svůj debut si tedy musela počkat celých 116 let. Dnes však jen zasvěcenci poznají, že jde o novou stavbu. Tak dokonale totiž zapadá do krajiny i do okolní lidové architektury, jíž je Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm (aktuálně největší muzeum svého druhu v České republice vůbec) pověstně.
Rozhledna shlíží na všechny tři areály, na které je skanzen Rožnov pod Radhoštěm tematicky rozdělen – Dřevěné městečko, Valašskou dědinu i Mlýnskou dolinu.
Dušan Jurkovič
Autor původních návrhů však není odborné ani laické veřejnosti jistě neznámý. Pod jeho taktovkou totiž vznikaly například známé barevné fasády budov lázní v Luhačovicích, nebo pohádkově vyhlížející útulny Libušín (vyhořelá a dnes znovu otevřená) a Maměnka v Beskydech na Pustevnách u hory Radhošť.
Slovenský architekt Dušan Samo Jurkovič (1868–1947) bývá leckdy nazýván i „dřevěným básníkem.“ A to proto, že jeho obdiv k secesi se v jeho stavbách tak brilantně skloubil s uměním lidové tvořivosti a dal vzniknout nezaměnitelnému rukopisu jeho staveb, který fascinuje všechny, kdo mají možnost si je prohlédnout, už po desítky let.
Styl architekta Dušana Jurkoviče
Hlavní prvek jeho staveb tvoří vždy dřevo, kromě toho na nich však najdeme i barvy, mozaiky a keramiku. Jeho díla jsou proto snadno rozpoznatelná na první pohled. Přesto je však každé z nich jiné, odlišené od svých souputníků například specifickým barevným či sochařským motivem. Jak se však v mysli tohoto nenápadného mladíka tento neobvyklý styl zrodil a proč se Jurkovič tak výrazně inspiroval v lidovém umění?
Odpověď musíme hledat v jeho rodokmenu. Jeho otec Juraj Jurkovič byl totiž slavný slovenský vlastenec, mimo jiné i jeden ze zakladatelů Vlasti slovenské. A jeho maminka platila za věhlasnou znalkyni a šiřitelku lidového umění. Jurkovičovi tedy stačilo „jen“ naskočit na rodičovskou vlnu. Díky tomu úspěšně vystudoval vídeňskou umělecko-průmyslovou školu, a už tehdy projevil velký talent.
Stavba v Luhačovicích byla jen špičkou ledovce
Hned po škole začal pracovat v ateliéru architekta Michala Urbánka ve Vsetíně. Málokdo to ví, ale právě v tomto období vznikly jeho nejznámější dřevěné stavby, provedené v lidovém secesním stylu:
- například útulny Maměnka a Libušín na Pustevnách,
- spíše opomíjený hostinec Peklo u Nového Města nad Metují,
- Jiráskova turistická chata
- a lázeňský areál v Luhačovicích.
Ovšem v roce 1899 se Jurkovič přestěhoval do Brna, a právě tady se seznámil se svou životní láskou a partnerkou Boženou Bartelmusovou. Manželé se zabydleli ve vile, kterou Jurkovič postavil v roce 1906. Vila leží na řece Svratce a v současné době je jako součást Moravské galerie v Brně otevřena návštěvníkům.
Po vzniku samostatné republiky se architekt Dušan Jurkovič přestěhoval zpět na Slovensko a to konkrétně do Bratislavy. Zde se stal státním úředníkem pověřeným péčí o architektonické památky. Pod jeho jurisdikci patřil mimo jiné i dohled nad stavbou vojenských hřbitovů a pomníků (ty najdeme v západní Haliči). Autorsky se podepsal také pod monumentální hrob a mauzoleum Milana Rastislava Štefánika na Bradle. Rožnov pod Radhoštěm mu pak v roce 2012 vzdal symbolickou poctu právě stavbou rozhledny.
Jurkovičova rozhledna Rožnov pod Radhoštěm
Jeho nejnověji realizovanou stavbou je Jurkovičova rozhledna, součást valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm (otevřena byla teprve v roce 2012). Patří do skanzenu, uchovávajícího tradice a zvyky pastýřů a zemědělců v Beskydech, formované už od 15. století. Bohužel v 19. století se v důsledku rozvoje průmyslu souvisejícího s dovážením bavlny na zpracování tento tradiční typ hospodářství postupně zhroutil.
Zůstaly však po něm stopy, zejména vesnice a města se svými stavbami. V roce 1909 se bratři Jaroňkové rozhodli soustředit tak trochu všechno na jednom místě. Na počátku celého procesu stál mladší z bratrů, který rád cestoval. Dostal se při této příležitosti i do Dánska, kde narazil na právě vznikající muzeum v přírodě (konkrétně ve městě Aarhus).
Muzeum Rožnov pod Radhoštěm je unikátní
A právě tento koncept se rozhodl použít i v Rožnově pod Radhoštěm. Jako první přemístil staré dřevěné domy z centra náměstí a postupně k nim přidával další. Mezi nejkrásnější přestěhované stavby dnes patří například i statek “U Wacka”, lisovna oleje, stodoly, vepříny, kostel, koželužna a lihovar, ale i menší stavby jako kříže a klády použitě na hrazení pro dobytek.
Samotná rozhledna se začal stavět v roce 2000, trvalo však celkem 11 let, než se ji povedlo dokončit. Za vše může především použití tradičních technik a technologií, díky nimž však působí maximálně autenticky. Tyčí se na vrcholu Karlova kopce (480 m n. m). Rozhledna je vystavěna do výšky 31,09 metrů a byla dokončena v roce 2011, otevřena pak o rok později. Zajímavostí je také to, že vstupenky na ni jsou tištěny ve tvaru věže, takže zároveň získáte i unikátní suvenýr.
Jurkovičova rozhledna – výhled
A stojí výšlap sem vůbec za to? Rozhodně ano. Už z vrcholu kopce (tedy na úpatí věže) se vám naskytne zajímavý výhled, a čím výše půjdete, tím více toho uvidíte. Otevře se vám mimo jiné nádherný výhled na okolní hory nebo na město Rožnov pod Radhoštěm.
Jurkovičova rozhledna otevírací doba a vstupné
Vstupné na rozhlednu je odstupňováno podle věku (20 Kč, 40 Kč a 80 Kč).
- Dospělí: 40 Kč
- Děti: (snížené vstupné): 20 Kč
- Rodinné vstupné: 80 Kč
*Děti do 6 let mají vstup zdarma.
A liší se i otevřené dny. Mimo sezónu je například rozhledna otevřena jen o víkendu. Podrobněji vše najdete v následující tabulce:
Období | Dny v týdnu | Otevírací doba |
duben | sobota až neděle | 10:00 – 16:00 hod |
květen – červen | celý týden | 09:00 – 17:00 hod |
červenec – srpen | celý týden | 09:00 – 18:00 hod |
září – říjen | celý týden | 09:00 – 17:00 hod |
říjen |
sobota až neděle |
10:00 – 16:00 hod |
Víkendová otevírací doba mimo sezónu však není striktní. Rozhledna totiž bývá otevřena i při různých významných příležitostech, jako je např. Masopust ve skanzenu, Nový rok a další.
Jak se dostanu k rozhledně – trasa
A jak se k této nevšední památce dostat? Rozhledna stojí na Karlově kopci v Rožnově pod Radhoštěm. Nejjednodušeji se sem dostanete po zelené stezce, vedoucí od parkoviště na ulici Palackého, která se nachází hned vedle skanzenu. Ovšem dorazit sem můžete i z Valašské dědiny (kam je možné se po výstupu na rozhlednu zase vrátit). Do navigace pak zadejte adresu Karlův kopec, Rožnov pod Radhoštěm anebo vsaďte na GPS souřadnice: 49,462334 18,158977.
Kde parkovat u Jurkovičovy rozhledny?
Místo pro svůj automobil najdete najdete nejpravděpodobněji na parkovišti na ulici Palackého (Rožnov pod Radhoštěm). Ta probíhá podél skanzenu, takže to nebudete mít daleko ani do muzea.